Pověste ho vejš

[F#mi]
[F#mi] Na dnešek jsem měl divnej sen:
Slunce pálilo a před salónem stál v prachu dav,
v tvářích cejch očekávání.
Uprostřed šibenice z hrubých klád,
šerifův pomocník sejmul odsouzenci z hlavy kápi.
A dav zašuměl překvapením
i já jsem zašuměl překvapením.
Ten odsouzenec jsem byl já
a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: