Už nejsem volná

Petra Janů
Když oknem vejde [A]ráno 
a osvítí tvou [F#mi]tvář, 
jen hlavu dám si [A]kousek blíž 
k té tvé tam na [E]polštář. 

Tím získam malou [A]chvíli, 
smím zůstat schoule[F#mi]ná. 
Tvůj hlas mě [D]lehce hladí, 
vím co to [A]pro nás zname[E]ná. 

Už nejsem [A]volná 
a ty nejsi [D]sám. 
Už [Hmi]celou mě vážně máš, 
jako já tebe [E]mám. 

Když se někdy [A]zatouláš, 
když jsem ti vzdále[F#mi]ná. 
Pak žárlím ale [D]věřím Ti, 
že jsem tam s T[A/C#]ebou 
dál jen[E] já.

Už nejsem [A]volná 
a ty nejsi [D]sám, 
už celou mě [Hmi]vážně máš, 
jako já tebe [E]mám.
Jak já mám tě [A]ráda, 
stejně máš ty mně [D]rád.
Je marné se [Hmi]ptát, 
k sobě táhne to [E]nás, 
síla[Asus4] lásky jas[A]ná 

[D]  Tvé [E]srdce slyším [A]zblízka, 
[D]  teď ho [E]ztiš proza[F#mi]tím. 
[D]  Buď [E]hodný už se [A]loučit mám, [D]
přijdu zas, přísa[E]hám. 

Už nejsem [A]volná 
a ty nejsi [D]sám, 
už celou mě [Hmi]vážně máš, 
jako já tebe [E]mám.
Jak já mám tě [A]ráda, 
stejně máš ty mně [D] rád.
Je marné se [Hmi]ptát, 
k sobě táhne to [E]nás, 
síla[Asus4] lásky jas[A]ná, 
síla lásky jasná, 
síla lásky jasná, [D]
síla lásky jasná, 
síla lásky jasná.[A]