[F] [Bb] [C7] [F]
Kolikrát sám sobě říkám,
když se ráno probou[Bb]zím,
a tvé [C7]oči rozespalé
naráz úsměv vykou[F]zlí,
že vlastně jsem kus blázna, hm,
vždyť je to vedle[Bb]jší.
A že[C7] nejsi příliš krásná,
ty jsi ze všech nejle[F]pší.
Od Šumavy k Tatrám,
od [Bb]Košic do Aše,
i[C7] kdybych sto let pátral a skály přená[F]šel.
A od rovníku k pólu,
kdybych [Bb]dům od domu šel,
vím, že [C7]správnou holku, jak jsi ty,
bych stejně nena[F]šel.
Jistě někdy je ti líto,
věř, i mě to zara[Bb]ží,
že [C7]občas, i když vím to,
že tě mám, si nevá[F]žím.
A připadám si hloupý,
když tě pak konej[Bb]ším
tím, [C7]že ti kytku koupím,
ty jsi ze všech nejle[F]pší.
Od Šumavy k Tatrám,
od [Bb]Košic do Aše,
i[C7] kdybych sto let pátral a skály přená[F]šel.
A od rovníku k pólu,
kdybych [Bb]dům od domu šel,
vím, že [C7]správnou holku, jak jsi ty,
bych stejně nena[F]šel.
[Bb] [C7] [F]
[Bb] [C7] [F]
A tak dřív než píseň zhasne jako půlnoc včerej[Bb]ší,
říkám, [C7]že jsou holky krásné a holky nejle[F]pší.
A klukům radu dávám, jen nemarněte [Bb]čas,
možná, [C7]že ta vaše pravá bydlí právě vedle [F]vás.
Od Šumavy k Tatrám,
od [Bb]Košic do Aše,
i[C7] kdybych sto let pátral a skály přená[F]šel.
A od rovníku k pólu,
kdybych [Bb]dům od domu šel,
vím, že [C7]správnou holku, jak jsi ty,
bych stejně nena[F]šel.
[Bb] [C7] [F]
