[Dmi]
JK: Já kdysi s úsvitem
ti říkal často[Gmi]krát,
že jsi mé [C7]slunce,
o němž nikdo nemá [Fmaj7]zdání.
Řek jsem to [Bb]vážně,
jenže nesmíš to tak [Gmi]brát.
Přeháním [A7]rád.
To bude [Dmi]tím.

HV: Já kdysi s úsvitem
ti řekla často[Gmi]krát,
že jsi mé [C7]slunce,
které vyšlo v pravou [Fmaj7]chvíli.
Slyšel jsi [Bb]správně,
jenže nesmíš to tak [Gmi]brát.
Bezpočtu[A7]krát
člověk se [D]mýlí.

Oba: Slunce je [Gmi]fér,
to nezaspí, a hřeje [C7]záda.
Vysvitne [Fmaj7]včas,
když naprší ti do mi[Dmi7]káda.
Nechce nic [Gmi]mít, nic nedluží,
a svítí [A7]stejně na moji [Dmi]tvář,
na dlaně [D7]tvé.

Slunce je [Gmi]fér,
to nešidí, a hřeje [C7]pláže.
Odvede [Fmaj7]své
a neslíbí, co nedo[Dmi7]káže.
Kol hlavy [Gmi]měj si svatozář,
a třeba [A7]hřej si.
Slunce ty [Dmi]nejsi.

HV: I když máš spoustu chyb,
tak já ti rozu[Gmi]mím.
A slabší [C7]stránky tvé
ti vůbec nevy[Fmaj7]týkám.
Ani já [Bb]nejsem tvoje slunce,
pokud [Gmi]vím.
Netrap se [A7]tím.
To se jen [D]říká.

Oba: Slunce je [Gmi]fér,
to nezaspí, a hřeje [C7]záda.
Vysvitne [Fmaj7]včas,
když naprší ti do mi[Dmi7]káda.
Nechce nic [Gmi]mít, nic nedluží,
a svítí [A7]stejně na moji [Dmi]tvář,
na dlaně [D7]tvé.

Slunce je [Gmi]fér,
to nešidí, a hřeje [C7]pláže.
Odvede [Fmaj7]své
a neslíbí, co nedo[Dmi7]káže.
Kol hlavy [Gmi]měj si svatozář,
a třeba [A7]hřej si.
Slunce ty [Dmi]nejsi.

Už raděj mlč, a dívej, 
hvězdy jsou ty [Gmi]tam.
Přichází [C7]úsvit,
velké slunce hlásí [Fmaj7]ráno.
Co přát si [Bb]krásnějšího nad ten zázrak [Gmi]sám?
Že ty mě [A7]máš, 
že já tě [Dmi]mám.