Nebe, peklo, ráj

Věra Martinová
[G]  
Já jako malá ráda jsem si hrála [C]na strunách a [D]na kláve[G]sách.
Když mě moudří rádci hnali k vážné práci, [C]házeli jen [D]na stěnu [G]hrách. 

Zpívala jsem: Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]řekni, karto, čím se [D]stát. 
[G]Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]já chci jenom [D]zpívat si a [G]hrát.

Tak já si řekla, že do nebe či pekla [C]bez kytary [D]nehnu se [G]dál. 
Vidím brány ráje, jen když nám to hraje [C]a když máme [D]nabitej [G]sál.

Já zpívám: [G]Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]řekni, karto, čím se [D]stát. 
[G]Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]já chci jenom [D]zpívat si a [G]hrát.

Mám spoustu [C]plánů (jó, [G]kam nás bude zítra hnát) večer i [C]k ránu (a [D]celej den si zkoušku dát),
dřu víc než v [C]práci (tos [G]měla holka dříve znát)
a rodiče i rádci už [C]smířili se s tím, tak [D]já už musím jít, 
zas musí nám to znít a do smrti se nezasta[G]vím.

[G]    [C]    [D]    [G]    [C]    [D]    [G]
[C]    [G]    [C]    [D]    [G]
Až skončím jednou svou pouť neposednou a [C]někdo přijde [D]pro duši [G]mou. 
Neskončí mé žerty a s anděly i čerty [C]založím tam [D]kapelu [G]svou.

Budu zpívat: Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]řekni, karto, čím se [D]stát. 
[G]Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]já chci jenom [D]zpívat si a [G]hrát.

Nebe, peklo, ráj, nebe, peklo, ráj, (nebe, peklo, ráj) řekni, karto, čím se stát.
Nebe, peklo, ráj, nebe, peklo, ráj, já chci jenom zpívat si a hrát.

[G]Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]řekni, karto, čím se [D]stát. 
[G]Nebe, peklo, ráj, nebe, [C]peklo, ráj, [G]já chci jenom [D]zpívat si a [G]hrát.
Já chci věčně [D]zpívat si a [G]hrát. 
[C]   [D]    [G]