Náhrobní kámen

Petr Novák
[D]   Když půjdeš [Hmi]po cestě, [D]  kde růže [E]vadnou, 
kde rostou [D]stromy [G]   bez li[D]stí.
Tak vyjdeš [Hmi]na místo, [D]  kde tvý slzy [E]spadnou na [D]hrob, 
[G]   co nikdo nečis[D]tí.
Jen starej [Hmi]rozbitej [D]náhrobní [E]kámen, 
řekne [D]ti, [G]   kdo nemoh už [D]dál.
Tak sepni [Hmi] ruce svý [D]  a zašeptej [E]ámen, 
ať jsi [D]tulák [G]   nebo [D]král.

[Hmi]  Dřív děvče chodilo[D] s kyticí růží rozdávat lidem štěstí [G]a svůj smích. [G/D]      [D]
[Hmi]  Oči jí maloval [D]sám Bůh černou tuží, pod jejím krokem [G]hned tál sníh.      
[G/D]      [D]    [Emi]     [D]    [Emi]      [D]

Všem lidem [Hmi]dávala [D]   náručí [E]plnou, 
sázela [D]kytky [G]podél [D]cest.
Jednou však [Hmi]zmizela [D]  a jako když [E]utne, 
přestaly [D]růže [G]náhle [D]kvést.

Pak jsem ji [Hmi]uviděl, [D]  ubohou [E]vílu, 
na zvadlých [D]květech [G]   věčně [D]snít.
Všem lidem [Hmi]rozdala [D]svou lásku a [E]sílu, 
že sama [D]dál [G] nemohla už [D]žít.

Tak jsem jí [Hmi]postavil [D] náhrobní [E]kámen 
a čerstvé [D]růže  [G] jsem tam[D] dal.
Pak jsem se[Hmi] pomodlil [D]a zašeptal [E]ámen 
a svojí [D]píseň [G]jsem jí [D]hrál.