Jestli já tě budu mít rád

Karel Gott
[C]   [Ami]    [F]   [C]    [Ami]    [F]   [C]   [Ami]     [Dmi]     [G]
Má [G]švih, má [D]šarm,
no a[G] já ji [C]znám.
[Emi]Má hezký úsměv a [Ami]svůdný krok,
[G/H]a tak jsem ji znát chtěl [D]víc.

Má [G]tam i[D] tam, co mám [G]rád 
a ne [C]sám.
[Emi]Nohy má dlouhý jako [Ami]přestupný rok,
[G/H]a tak jsem jí šel [Dsus4]říct:

[G]Věř mi, já Tě [C]budu mít rád 
[G]nejpozděj už [Ami]za malou ch[D]víli.
[G]Prý bych měl snad [C]pozor si dát 
a [Ami]žít jen tak, jak se [D]dá.
To [Ami]pak už nebudu [D]já.
[Ami]Máš tu čest,
že mě [D]můžeš svést 
a být [F]má.[C]   [Ami]    [Dmi]     [G]

Má [G]švih, má [D]šarm,
no a [G]já ji [C]mám.
[Emi]Máme se rádi už [Ami]víc než rok 
a [G/H]nechybí nám teď [D]nic.

Ale [G]vím,
když [D]čas rozdě[G]lí i [C]nás,
[Emi]nedám si prášky ani [Ami]do hlavy brok 
a [G/H]jiné zas půjdu [Dsus4]říct…

[G]Věř mi, já Tě [C]budu mít rád 
[G]nejpozděj už [Ami]za malou ch[D]víli.
[G]Prý bych měl snad [C]pozor si dát 
a [Ami]žít jen tak, jak se [D]dá.
To [Ami]pak už nebudu [D]já.
[Ami]Máš tu čest,
že mě [D]můžeš svést 
a být [F]má.
[C]   [Ami]     [F]   [C]   [Ami]     [F]    [C]   [Ami]     [Dmi]    [G]
[Emi]Tohle já jsem jí[C] říkal vážně.
[Emi]Zaplakal zas i můj [Ami]anděl[D] strážnej. 
[G]Kam se to řítím?
Kdy j[Ami]á už zmoudřím? 
[C]Do smrti né a [D]pak co dál? 
[Emi]Pak budu v pekle či v [C]bájném ráji,
[Emi]kouknu se, jestli tam [Ami]dívky [D]mají.
[G]A kdo mě zná,
ten už [Ami]rozpozná,
[C]co já i tam bych si dávno přál,
nejvíc přál.

[G]Věř mi, já Tě [C]budu mít rád 
[G]nejpozděj už [Ami]za malou ch[D]víli.
[G]Prý bych měl snad [C]pozor si dát 
a [Ami]žít jen tak, jak se [D]dá.
To [Ami]pak už nebudu [D]já.
[Ami]Máš tu čest,
že mě [D]můžeš svést 
a být [G]má.[C]   [G]