Jdou léta, jdou

Eva Olmerová
[F]    [C7/E]       [F]
[F]Jdou léta, [C7/E]jdou.
Jdou, trochu našedlá [F]jsou.
Tady [Bb]stál z doků [Bb5+]rváč,
taxi[Bb6]kář s tváří nehole[C7]nou.

[F]Zná zadní [C7/E]dvůr,
zná, Edith písně v G [F]dur.
Bliká [Bb]tmou, on to [Gmi7]ví,
vézt ji [C7]smí štěstím unave[F]nou.

Už mu zamával stín.
Dnes je bledá, chce spát.
[C7]  Z pachu laciných vín
jde se k volantu [F]hřát.
To je troška mých snů,
tady Edith a já.
[C7]  Za pár nocí a dnů
zná víc, než věda [F]zná.

Jdou léta, [C7/E]jdou,
tvou duši na Olymp [F]zvou.
Jsi můj [Bb]pláč, kde jsem [Bb5+]já.
Taxi[Bb6]kář s brzdou povole[C7]nou.

[F]Jdou léta, [C7/E]jdou.
Tvůj život, Edith, byl [F]hrou.
Snad i [Bb]já,  [Bb5+]  snad ji [Bb6]znám,
[Bb7]její  [A7]snář, [C7]život na kole[F]nou... [Db]     [F]