Až [Bbmi]park i s fontánou pokryje [F7/A]stín a noc až rozhodí svůj muse[Bbmi]lín. Až [Gb]lampář pozháší pasáže [F7]kin, přijď tam, kde [F7/A]bývám, kde písně [Bbmi]hrávám. Pak [Bbmi]já tu bílou noc darem ti [F7/A]dám, snad nás dva odvést má neznámo [Bbmi]kam. A [Gb]láska po špičkách přidá se [F7]k nám, to prý tak [F7/A]bývá, to prý se [Bb]stává. Na hrátky s [Ebmi]láskou si můžem [Ab/C]hrát, na ráj všech [Db]rájů, na mám tě [Gb]rád. Na útěk [H] krásný, co nás dva [F7/A]zmát a zdál [Bbmi]se stálý. [Bb7] Na pád všech [Ebmi]pádů, na voln[Ab/C]ý pád, na hrá[Db]tky s láskou si můžem [Gb]hrát. Co rány [Edim]léčí i ránu [F7b9]vpá[F]lí. Dnes [Bbmi]probdít bílou noc s tebou snad [F7/A]smím a jít neznámo kam, neznámo s [Bbmi]kým. Vždyť [Gb]hrátky naštěstí jsou [F7]právě tím, co prý se [F7/A]stává, co nám se [Bb]stává. Na hrátky s [Ebmi]láskou si můžem [Ab/C]hrát, na ráj všech [Db]rájů, na mám tě [Gb]rád. Na útěk [Edim]krátký za bílou [F7b9]ší[F]jí. Tak [Hmi]odpusť mi tu noc, jež byla [F#7/A#]hrou, čí vinou umírá i tvou [Hmi]i mou. Však [G]láska přešla v ní kolem nás [F#7]dvou, tvá ústa líbá a mé rty [Hmi]míjí.