[Eb7]      [Ab]    
Každého jitra z toho [Eb7]přístavu vyplují
bárky a lodi do mo[Ab]ří.
A slunce kulaté jak [Eb7]míč
s každým úsvitem v dáli se z hlubin vyno[Ab]ří.

Jen děti z Pirea se [Eb7]po břehu loudají,
moře jim nohy omý[Ab]vá.
Ty modré nedozírné [Eb7]dálky je lákají
víc nežli země šedi[Ab]vá.

Co moře zpívá pod křídly kormo[Eb7]ránů,
o tom se zdává [Db]k ránu [Eb7]všem dětem z Pire[Ab]a.
Však každý [Ab]mívá své jedno velké [Eb7]přání,
sní o něm za sví[Db]tání, [Eb7]jak děti z Pire[Ab]a. 

Každého večera se [Eb7]k přístavu
od moře bárky a lodi vrace[Ab]jí.
Ty čluny připlouvají [Eb7]s nákladem ryb,
starých lásek a nových nadě[Ab]jí.

Jen děti z Pirea však [Eb7]nejsou tu na břehu,
dávno už musely jít [Ab]spát.
A budou do ranního [Eb7]úsvitu snít o tom 
všem, o čem snily tolik[Ab]rát.

Co moře [Ab]zpívá pod křídly kormo[Eb7]ránů,
o tom se zdává [Db]k ránu [Eb7]všem dětem z Pire[Ab]a.
Však každý [Ab]mívá své jedno velké [Eb7]přání,
sní o něm za sví[Db]tání, [Eb7]jak děti z Pire[Ab]a. 
 
Jak děti z Pirea,
jak děti z Pirea.   [Eb7]      [Ab]