Být stále mlád (Karel Gott a Leoš Mareš)

Karel Gott, Leoš Mareš
[A]   [E]   [F#mi]     [D]   [E]   [Hmi]     [D]   [F#mi]     [E]
[A]   [E]   [F#mi]     [D]   [E]   [Hmi]     [D]   [F#mi]     [E]
[A] Být stále [E]mlád, to bych si [F#mi]přál, 
být stále [D]mlád. 
[E] Vzepřít se jednou provždy [Hmi]kalendáři, 
[D]  jen mládí, [F#mi] nikdy stá[E]ří. 
[A] Být stále [E]mlád, zkouším to [F#mi]dál, 
být stále [D]mlád.
[E] I přes ty známky času [Hmi]ve své tváři 
[D] být [F#mi]     [E]stále [A]mlád.

[A]Stala se mi taková [E]zajímavá novina, 
[F#mi]pochopí to všichni, [D]nejen moje rodina. 
[E]Šel jsem mezi lidi, [Hmi]náladu si zvednout, 
a [D]ňáká holka v tramvaji mě [F#mi]pustila [E]sednout.

No [A]tak jsem hned volal známý, [E]musíme to probrat, 
[F#mi]zvedla to její sestra a [D]nastal ten obrat.
[E]Začala mě vykat, no [Hmi]musim si zvykat, 
[D]když to ve sluchátku najednou [F#mi]slyšim jí [E]říkat:

[A]Je tu nějakej starej chlap, [E]šel čekat ven před dům, 
[F#mi]podle mě mu může být tak [D]asi dvacet sedm. 
Tak [E]to jsem musel zasáhnout a [Hmi]bránit svojí čest,
[D]já jsem přeci mnohem mladší [F#mi]je mi dvacet šest. [E]

[A]Neboj se, taky se tě to [E]bude brzy týkat, 
[F#mi]dobrý den pane nebo paní, [D]začnou ti říkat.
[E]Pryč je podzim další, [Hmi]už jsme zase starší,
a [D]už to bohužel [F#mi]bude jenom horší...[E]

[A] Být stále [E]mlád, to bych si [F#mi]přál, 
být stále [D]mlád. 
[E] Vzepřít se jednou provždy [Hmi]kalendáři, 
[D]  jen mládí, [F#mi] nikdy stá[E]ří. 
[A] Být stále [E]mlád, zkouším to [F#mi]dál, 
být stále [D]mlád.
[E] I přes ty známky času [Hmi]ve své tváři 
[D] být [F#mi]     st[E]ále [A]mlád.

[A]Pamatuju, jak jsme tenkrát [E]sázeli břízy, 
[F#mi]pamatuju, jak jsi začla [D]chodit na dízy.
[E]Jak jsme měly schýzi, [Hmi]co dostanem z fýzi,
[D]užívali jsme si prostě [F#mi]svoje první mízy. [E]

[A]Když jsem vlez na gympl [E]a viděl čtvrtáky,
[F#mi]řek jsem co to je za chlapy [D]ty maj snad už baráky.
[E]Jak mi v patnácti přišly tak [Hmi]starý dvacetiletý,
[D]ve dvaceti zas byly důc[F#mi]hodci třicetile[E]tý.

[A]Pak se časem trošku [E]pozměnily role, 
[F#mi]já mám zase narozeniny, [D] no ty vole.
[E]Já už sakra pamatuju jak [Hmi]byla v krámech láce,
[D]kolik je to let, co jsem [F#mi]přišel sem do prá[E]ce.

[A]Proč je zase olympiáda,[E] vždyť byla loni, 
[F#mi]zas tam budou běhat, [D]proč ten čas tak honí.
A [E]už je zase Silvestr, [Hmi]MDŽ a Den matek, 
[D]Pankrác, Servác, Bonifác [F#mi]už zas slaví svůj svátek.[E]

[A]Je to asi týden, [E]co byl první máj 
[F#mi]a v pátek už vidím děti jak [D]vysvědčení maj. 
Teprv [E]včera jsme spolu přece [Hmi]česali ovoce, 
[D]tak proč venku sněží, [F#mi]proč jsou zítra Vánoce…[E]

[A] Být stále [E]mlád, to bych si [F#mi]přál, 
být stále [D]mlád. 
[E] Vzepřít se jednou provždy [Hmi]kalendáři, 
[D]  jen mládí, [F#mi] nikdy stá[E]ří. 
[A] Být stále [E]mlád, zkouším to [F#mi]dál, 
být stále [D]mlád.
[E] I přes ty známky času [Hmi]ve své tváři 
[D] být [F#mi]     na[E]ždy [A]mlád.