Zpověď českého důchodce

[A]
[A] Já žen si všímám stále měně, 
jen na ně juknu po stra[D]ně. 
O holí kráčím una[A]vené 
a klouby hřeju ve va[E]ně.  [E7]

Od zrcadel své zraky [A]stáčím, 
z nich hledí tělo obtlou[D]stlé,
marně své vrásky zpátky [A]tlačím, 
jsou v tváři [E]navždy zakou[A]slé.