Zítra ráno v pět

Jaromír Nohavica
[Emi]      [G/D]      [C]    [D7]     [G]    [Emi]    
[Ami/C]        [Ami/H]        [D]    [D7]     [G]    [D/F#]       [Emi]      [Ami]      [H7]     [Emi]

Až mě zítra ráno v pět
[G/D]ke zdi postaví,
ješ[C]tě si napo[D]sled[D/F#] 
dám [G]vodku na zdra[Emi]ví.
Z očí [Ami]pásku [D/F#]strhnu [D7]si,
to abych [G]viděl na ne[Emi]be,
a[Ami] pak vzpomenu [H7]si
[Emi]lásko na tebe.[Ami]      [D7]     [G]    [Emi] 
A [Ami]pak vzpomenu [H7]si na te[Emi]be.

Až zítra ráno v pět
[G/D]přijde ke mně kněz,
ře[C]knu mu, [D]že se [D/F#]splet,
že mně se [G]nechce do ne[Emi]bes.
Že [Ami]žil jsem, [D]jak jsem žil,
a stejně [G]tak i doži[Emí]ju.
A co [Ami]jsem si nadro[H7]bil,
to [Emi]si i vypiju.[Ami]      [D7]     [G]    [Emi] 
A co [Ami]jsem si nadro[H7]bil,
si i vypi[Emi]ju.

Až zítra ráno v pět
po[G/D]ručík řekne pal,
ško[C]da bude těch [D]let, [D/F#]
kdy [G]jsem tě nelí[Emi]bal.
Ještě [Ami]slunci [D]zamávám,
a potom [G]líto přijde [Emi]mi,
že tě [Ami]lásko nechá[H7]vám
sa[Emi]motnou tady na zemi.[Ami]      [D7]     [G]    [Emi] 
Že tě [Ami]lásko nechá[H7]vám
na ze[Emi]mi.

Až zítra ráno v pět
[G/D]prádlo půjdeš prát
a [C]seno obra[D]cet,
já [G]u zdi budu [Emi]stát,
tak [Ami]přilož [D]na oheň.
A [G]smutek v sobě [Emi]skryj,
pro[Ami]sím nezapo[H7]meň,
ne[Emi]zapomeň a žij.
Ná-na [Ami]ná-na ná na [D7]ná na [G]ná-na ná-na-[Emi]ná

Na [Ami]mě nezapo[H7]meň
a [Emi]žij.