Závidím

Naďa Urbánková
[A]  Kdybys byl králem a mohl mi dát [E7]
jen jakoby darem svoji zem či [A]stát.
Když koupíš mi zámek a ze zlata [E7]štít
a sbírku všech známek já nebudu [A]chtít.
Vždyť já chci jen [F#mi]žít jak žít se má
a o nic [A]víc.
Je to jen [F#mi]má touha šílená
a té chci [A]říct.
[A]
Závidím [A]řekám, vidím je [E7]téct.
závidím chlebům, cítím je [A]péct.
Závidím ohňům voňavý [E7]dým,
závidím růžím a nepocho[A]dím.
Závidím včelám medový [E7]ráj,
závidím dubnu, že přivádí [A]máj.

Modrému [F#mi]mráčku volnost závidím
a to věc je [A]zlá,
studentu v [F#mi]sáčku lásku závidím
a to věc je [A]zlá.

Závidím [A]cestám, že mohou [E7]vést,
závidím stromům okolo [A]cest.
Závidím loukám srpnový [E7]žár,
závidím horám potoků [A]pár.
závidím houslím stříbrný [E7]hlas,
závidím mořím prostor a [A]čas.

Modrému [F#mi]mráčku volnost závidím
a to věc je [A]zlá.
Studentu v [F#mi]sáčku lásku závidím
a to věc je [A]zlá.

[A]Závidím cestám,
[F#mi]závidím jim.
[A]Závidím stromům,
[F#mi]závidím jim.
[A]Závidím loukám,
[F#mi]závidím jim.
[A]Závidím horám,
[F#mi]závidím jim.
[A]Závidím houslím,
[F#mi]závidím jim.
[A]Závidím mořím,
[F#mi]závidím jim.
[A]Závidím růžím,
[F#mi]závidím jim.
[A]Závidím ohňům,
[F#mi]závidím jim.