Z pekla štěstí

Iveta Bartošová, Daniel Hůlka
[E]
Jestli [E]víš,
se tě [H/E]ptám,
bohats[A/E]tví ne
každého [H/E]ohromí.
Zkus mi [E]říct,
poví[H/E]dám,
neště[A/E]stí
komu srdce [H/E]nezlomí?

Uhodn[E]out jak se [G#mi]zdá,
neu[A]míš kdo může to [H]být,
už to [E]tak vypad[G#mi]á,
ten mu[A]sí z pekla štěstí [H]mít.

A tak j[A]á [E/G#]dál,
se [H7]ptám,
přemý[A]šlej[E/G#] čas ti [H]dám.

[F#mi]I s čerty je kamarád,
draka se [C#mi]nebojí.
[F#mi]Ten kdo z pekla štěstí [E]má,
ve zkoušce [G#mi]obstojí. [H]

Jestli [E]víš se tě [H/E]ptám,
koho [A/E]mráz v zimě skoro [H/E]nemrazí,
zkus mi [E]říct poví[H/E]dám,
koho [A/E]žádné vojsko ne[H/E]porazí?

Uhod[E]nout jak se [G#mi]zdá,
neu[A]míš kdo může to [H]být.
Už to t[E]ak vypa[G#mi]dá,
ten mu[A]sí z pekla štěstí [H]mít.

A tak j[A]á [E/G#]dál,
se [H7]ptám,
přemý[A]šlej [E/G#]čas ti [H]dám. [D7]

To ti [G]já pov[Gsus2]ídám,
že jen [C/G]ten 
co druhému [D/G]odpustí,
osud [G]dál bude [Gsus2]přát,
že tě l[C/G]áska
nikdy ne[D/G]opustí.

Kdo vi[G]dí na dru[Hmi]hém,
co je v [C]něm skryto nejle[D]pší,
jestli [G]víš,
tak jen t[Hmi]en
bude s[C]vé 
z pekla štěstí [D]mít.

Za ště[C]stím [G/H]svým se [D]dát,
jen kdo [C]náš
[G/H]příběh [D]zná! 

Jestli [G]víš ...