Všední den

Argema
[G]
Ráno stoupá, mlha slunce [C]procitá,
[G] na stole voní káva [C]rozlitá.
[G] Tvůj dech tvé tělo patří [C]vzpomínkám,
nechci víc[Ami] už   [C]bez tebe dál [G]spát.

Neustále vidím ve svých [C]myšlenkách,
[G] všechny hezké chvíle při těch [C]nočních hrách,
[G] ty dlouhé noci pro mne [C]byly vším,
sám zůstá[Ami]vám o [C]lásce jenom sním.[D]

[G]Proč vše krásné [D]musí odejít[C]?
[G]S tebou já se [D]nechtěl rozejít[Ami].
[G]  Je to [D]známá – nezná[Ami]má,
musíme to všechno [C]takhle všechno brát[G].

Lásky jsou krátké, někdy [C]záhadné,
[G] jenom se štěstím žít je [C]nesnadné.
[G] Každej si svou cestu [C]hledá sám,
všední [Ami]den teď [C]světu otví[D]rám.

[G]Proč vše krásné [D]musí odejít[C]?
[G]S tebou já se [D]nechtěl rozejít[Ami].
[G]  Je to [D]známá – nezná[Ami]má,
musíme to všechno [C]takhle všechno [G]brát.

[G]    [D]    [Ami]      [Emi]      [G]    [D]    [Emi]
[G]    [D]    [Ami]      [Emi]      [G]    [D]    [Emi]

[G]Proč vše krásné [D]musí odejít,[C]
[G]s tebou já se [D]nechtěl rozejít,[Ami]
[G]je to [D]známá – neznámá,[Ami]
musíme to všechno [C]takhle všechno brát.[G]
[Ami]      [C]    [G]