Vilém peče housky

Naďa Urbánková
Já [Bb]vdávala se [Gmi]mladá
a [C]hloupá ještě [F]víc,
těch [Bb]nabídek, no [Gmi]řada
a [C]žádná z Nema[F]nic.
Můj [Cmi]Vilém voněl [F7]chlebem, [Cmi]nebe v očích [F7]měl,
tím [Cmi]modrým nebem[F7] mě zmát [C7] ach, ach bohužel.

Můj [Bb]Vilém peče housky
a málo mě má [F7]rád,
on očíčka má ouzký
a věčně chtěl by [Bb]spát.
Já ráno stojím v krámě
a smutná se vám [Eb]zdám,
jen [F7]koukejte se na mě pro mě za mě,
jak tu uvadám.[Bb]

Můj [Bb]muž se s těstem hmoždí
a dělá jako [F7]kat,
však sotva přidá droždí,
už zívá a jde [Bb]spát.
Ať živnost kdekdo chválí,
ať chválí boží [Eb]dar,
mně [F7]nestačí přece
oheň z pece,
chci mít jiný žár.

Můj [Bb]Vilém peče housky
a málo mě má [F7]rád,
on očíčka má ouzký
a věčně chtěl by [Bb]spát.
[Bb]
Já v [Bb]neděli hned zítra
si vyšla do Vše[F7]tat,
tam pekařka je chytrá
snad radu může [Bb]dát.
Už z dálky jak mě vidí
ty oči-bledou [Eb]líc,
hned [F7]naproti chvátá:
holka zlatá,
neříkej mi nic.

Tvůj [Bb]Vilém peče housky
a málo tě má [F7]rád,
a očíčka má ouzký
a věčně chtěl by [Bb]spát.
[Bb]
Byl [Bb]večer-vyšly hvězdy
a v domě voněl [F7]kmín,
já žebřík dala ke zdi
a vzhůru na ko[Bb]mín.
Prý jedna cihla stačí
a oheň nemá [Eb]tah,
teď [F7]běhej si marně
po pekárně
s těstem na rukách.

Můj [Bb]Vilém nepek housky
a měl mě hodně [F7]rád,
už oči neměl ouzký
a vůbec nechtěl [Bb]spát.
[Bb]
Je [Bb]ráno-slunce pálí,
my otvíráme [F7]krám,
a z okolí i z dáli
jdou zákazníci k [Bb]nám.
Já volám: housky nejsou
a hlas mi štěstím [Eb]zjih,
mám [F7]police prázdné,
obchod vázne,
tomu říkám hřích.

Můj [Bb]Vilém nepek housky
a měl mě hodně [F7]rád,
teď očička má ouzký
a dlouho bude [Bb]spát.
Já volám: housky nejsou
a pekař musí [Eb]spát,
ať [F7]město se hněvá,
mně to neva,
jen když mě má [Bb]rád.