V jednym dumku na Zarubku

Jaromír Nohavica
[C7]     [F]
[F]V jednym dumku
[C7]na Zarubku
měl raz chlopek
[F]švarnu robku
a ta robka
[C7]teho chlopka
rada nimja[F]la.

[F]Bo ten jeji chlopek
[C7]dobrotisko byl,
on tej svoji robce
[F]všycko porobil.
Čepani ji pomyl,
[C7]bravkum daval žrať,
děcka mušel koli[F]bať.
[C7]
[F]Robil všecko,
[C7]choval děcko,
taky to byl
[F]dobrotisko.
Ale robka
[C7]teho chlopka
rada nimja[F]la.

[F]Čtvero novych šatu,
[C7]čtvero střevice,
do kostela něšla,
[F]enem k muzice.
Same šminkovani,
[C7]sama parada,
chlopka nimjala ra[F]da.	
[C7]
[F]A chlopisku
[C7]dobrotisku
slze kanum
[F]po fusisku,
jak to vidi,
[C7]jak to slyši,
jaka robka [F]je.

Tož [F]dožralo to chlopka,
[C7]že tak hlupy byl,
do hospody zašel,
[F]vyplatu přepil.
A jak přišel domu,
[C7]řval jak hrom by bil
a tu svoju robku [F]zbil.
[C7]    [F]   [C7]    [F]   [C7]    [F]
A [F]včil ma robka
[C7]rada chlopka,
jak on piska,
[F]ona hopka.
Hanysku sem,
[C7]Hanysku tam,
ja tě rada [F]mam.

[F]Věřte mi luďkově,
[C7]že to tak ma byť,
raz za čas třa robce
[F]kožuch vyprašiť.
A pak je hodna
tak [C7]jako ovečka
a ma rada chlope[F]čka.
[C7]    [F]   [C7]   [F]   [C7]    [F]   [C7]   [F]   [C7]    [F]