V bezvětří

Aneta Langerová
[G]    [C]     [G]    [C]
Na zi[G]mu si zamkli [C]dům,
naposled [G]kývli souse[C]dům.
I [G]růže jsou ukry[C]tý,
bezlis[G]tý. [C]

Pak se [G]schová do mra[C]ků.
Bezna[G]děj opak zázra[C]ků.
Svět se [G]ve dvou a v obje[C]tí
líp pocho[G]pí. [C]

[Emi]  Jenže co se [D]schová, to se poztrá[C]cí.
[Emi]  Proto jsou [D]zámky otevíra[C]cí.
Noc je [Emi]ukrývá, den už se [D]nedívá,
jak [C]spí.
A ráno jim odletí.

Tad-[G]dap da e, tad-[Cmaj7]dap da e, tad-[G]dap da e, tad-[C]dap da e.

Ještě [G]chvíli můžou [C]spát
tam, kde se [G]nechce nikdo ptát.[C]
Kde není [G]nutný říkat [C]víc
než [G]nic. [C]

Pak při[Emi]loží do ka[D]men.
Ruku [C]v ruce půjdou ven.
Svět ten[Emi] už je nechy[D]tí
v neby[C]tí.

[Emi]  Jenže co se [D]schová, to se poztrá[C]cí.
[Emi]  Proto jsou [D]zámky otevíra[C]cí.
Noc je [Emi]ukrývá, den už se [D]nedívá.
Slova [C]spoutaná, sněním vetkaná,
chodí [Emi]po špičkách.
A den se [D]nedívá, jak spí. 

Protože [G]z kopců se [D]jednou musí [C]dolů.
A každý [G]dveře ty se [D]musí otev[C]řít.  
Ty, co [G]nejsou a [D]maj, tak [C]budou spolu.
A [Emi]vítr v sobě [D]nosí bezvět[C]ří.

Protože [G]z kopců se [D]jednou musí [C]dolů.
A každý [G]dveře ty se [D]musí otev[C]řít.
Ty, co [G]nejsou a [D]maj, tak [C]budou spolu.
A [Emi]vítr v sobě [D]nosí bezvět[C]ří.

Noc je [G]ukrývá, den už se [D]nedívá, jak [C]spí.
A [Emi]vítr v sobě [D]nosí bezvět[C]ří.

Tad-[G]dap da e, tad-[D]dap da e, tad-[C]dap da e, tad-dap da e.

A [Emi]vítr v sobě [D]nosí bezvět[C]ří.  [G]