Štěstí

[E]  [H]  [C#mi]     [A]  [H]  [E]   [H]  [C#mi]     [A]  [H]  [E]
Mo[E]žná, že [H]skončím [C#mi]na odlehlým místě, s knihama, se psem a jinak sám.
[A]Až pak mi do[H]jde – můj život byl p[E]lnej, ambice zmizej a pocítím ráj.
Možná to při[H]jde, já budu [C#mi]vděčnej za příběh, co jsem mohl psát.
[A]Možná mi do[H]jde, že chvíli [E]mít všechno, ještě neznamená mít opravdu rád.
Budu pít port[H/D#]ský, vzpomínat [C#mi]jen, jak jsi byla nejkrásnější z žen.
[A]Kolem mě ti[H]cho, hrst věrnejch [E]přátel, tak jsem to cítil, tak jsem to chtěl.
Až pak si odpu[H/D#]stím, že jsem to [C#mi]nedal, že nejsem otec a rodinu nemám, 
[A]že není to ce[H]sta, která je [E]třeba, hlavní je tu cestu nikdy nevzdat.