Souhvězdí žab

Pavel Dobeš
[Ebmi]       [Abmi]      [Db]     [Gb]    [Ebmi]     [H]   [Abmi]       [Bb7]
Při jednom [Ebmi]ze svých vesmírných letů,[Bb7]
jelikož po nocích cestuji [Ebmi]rád,
za zády [Gb]nechal jsem naši plane[Db]tu 
[H]  a přistál v souh[Bb7]vězdí Žab .

Čekal jsem [Ebmi]hojnost a úrodné roky, [Bb7]
přátelský vzduch a vodu z křišťá[Ebmi]lu. 
Malebnou [Db]krajinu s horskými [Gb]oky
jejichž [F]odlesky se tříští [Bb7]o skálu. 

Lítal jsem [Ebmi]nad krajinou až do mra[Abmi7]ků,
honil se s [Db]motýly mezi [Gb]květy. 
Zpíval jsem [Ebmi]písně hvězdných [H]tuláků, 
[Abmi]objevoval vzdálené [Bb7]světy. 
[Ebmi]      [Abmi]       [Bb]     [Ebmi]
150 let jsem prožil v[Bb7] jejich světě, 
za jediný moment svého [Ebmi]snu. 
[Gb]150 roků byl jsem [Db]žábou na planetě, 
s odř[H]íznutou cestou [Bb7]ke kosmu.

A strašná [Ebmi]gravitace mě ku prameni [Bb7]táhla, 
na němž kdo sedí, už nemůže se [Ebmi]hnout. 
Na [Db7]koho kdy ta rozkošnice [Gb]sáhla, 
[F]nemůže už nikdy nebem [Bb7]plout. 

Nepozná [Ebmi]úlety až do mra[Abmi7]ků, 
večírky [Db]s motýly mezi kvě[Gb]ty. 
[Ebmi]Nerozumí písním [H]tuláků, 
[Abmi]neupřímně zní jeho [Bb7]věty. 
[Ebmi]       [Abmi]       [Bb]     [Ebmi]
A jenom budík mi zvoněním naději [Bb7]dává, 
že rozum zas nalezne svůj [Ebmi]klid. 
[Gb]  Jsem přece člověk, copak jsem [Db]žába? 
[H]  Vždyť já se přece mohu probudit. [Bb7]

A zpívat, všem, kteří jste tu 
a kdo z vás po nocích cestuje [Ebmi]rád. 
Až [Db7]poletíte vstříc novému [Gb]světu, 
[F] pozor na souhvězdí [Bb7]Žab. 

Lítejte [Ebmi]nad krajinou až do mra[Abmi7]ků, 
hoňte se s [Db]motýly mezi [Gb]květy. 
Zpívejte [Ebmi]písně hvězdných[H] tuláků, 
[Abmi]objevujte vzdálené [Bb7]světy. 
[Ebmi]       [Abmi]       [Bb]     [Ebmi]      [Eb]
Souhvězdí Žab se pozná velmi [Bb7]lehce. 
Tamní obyvatelé jsou zelení, [Ebmi]
zelené [Db]mozky v zelené lebce [Gb]
a [F]od huby jim šlehají plame[Bb7]ny.
[Ebmi]       [Abmi]       [Bb]      [Ebmi]       [Eb]