Slza z tváře padá

Helena Vondráčková
[Ebmi]     [F7]
Slza z [Bbmi]tváře padá a [Db]té já se ptám,
pročpak [Gb]já ač tak [Ebmi]mladá jen [Ab7]zármutek mám.
Proč mi [F7/A]víno [Bbmi]chutná jak [F7/C]hlína a [Db]blín,
proč jen [Gb]já jsem tak [Ebmi]smutná
a [Ab7/C]mám v duši [Ab7]stín.

Měl by v [Bb7]moll hrát [Ebmi]klavír
a [Bb7]vlát černý [Ebmi]flór.
V [H]mé komnatě [Db]zní jen [Ebmi]církevní [Ab]chór.
Proč mě [F7/A]stále [Bbmi]studí a [F7/C]tísní ten [Db]chlad
a proč [Gb]pláčem se [Ebmi]budím,
když [Ab7/C]mám k ránu [Ab7]spát, a [Bbmi]spát....

Kdo ten můj žal vylé[Eb]čí,
kdo má na bolest [Bbmi]fáč?
Nikdo jiný nepřed[Eb]čí 
ten můj zoufalý [Bbmi]pláč.
Nikdo jiný nepřed[Eb]čí 
Můj [Fmi]pláč, můj [Gb]pláč
ten [Ab]můj smutný [Bb]pláč.
[Bbmi]
Nač jste páni uč[Eb]ení,
no nač, řekněte [Bbmi]nač,
když se ve smích nezmě[Eb]ní,
ten můj zoufalý [Bbmi]pláč.
Když se ve smích nezmě[Eb]ní
můj [Fmi]pláč, můj [Gb]pláč,
ten [Ab]můj smutný [Bb]pláč...

[Bbmi]Ach ouvej, můj bože,
[Ab]můj bože na nebesích,
[Gb]nás už ten [Fmi]smutek děsí.
[Bbmi]Já nevím, jak říkám,
[Gb]já se snad [Ab]uvzlyk[Bb]ám.
[Ab/Bb]       [Bbmi]