Sedneme si spolu

Jaroslav Wykrent
[G]    [D]    [G]    [D]
[G]    [C]    [D]    [G]    [D7]

[G]Sedneme si [D]spolu k [G]prostřenému [C/E]stolu,
[G/D]hodiny dnes [D7]nepla[G]tí,
přivřenými [C/E]víčky, [G/H]něžný plamen [C]svíčky
[G/D]naruby nás [D7]obrá[G]tí.
[G]Projdem si [D]pozpátku[G] tu věčnou [D]pohádku,
[G]  kterou si [C]vymyslel [G]čas,  [D]
[G]  vždyť jednou [D]do roka, [G]  měřeno [D]od oka,
[G] něco se [C]zastav[D]í v [G]nás.[D7]

[G]Vá- [D]no- [G]ce, [G]Vá- [D]no- [G]ce,
jehličím [H7]zavoní, z [C]loňska je [A7/C#]předloni, [D]Váno[G]ce,
[G]jehličím [H7]zavoní, z [C]loňska je [A7/C#]předloni, [D]Váno[G]ce,

[D]    [G]    [D]    [G]    [C]    [D]    [G]    [D7]

[G]Skryjme jak se [D]patří [G]dvě šupiny [C/E]kapří,
[G/D]snad nám jednou [D7]přijdou [G]vhod,
třeba až nám [C/E]kdosi v [G/H]moři ranní [C]rosy
[G/D]nabídne svůj [D7]dopro[G]vod.
Nabídne[D] toulání [G]bez konce, [D]bez lhaní,
[G]  toulání [C]za vzpomín[G]kou, [D7]
[G]  na tohle [D]znamení v [G] osud se [D]promění
[G] šupina [C]za š[D]upin[G]kou.  [D7]

[G]Vá- [D]no- [G]ce, [G]Vá- [D]no- [G]ce,
[G]jehličím [H7]zavoní, z [C]loňska je [A7/C#]předloni, [D]Váno[G]ce,
[G]jehličím [H7]zavoní, z [C]loňska je [A7/C#]předloni, [D]Váno[G]ce,

[D]    [G]    [D]    [G]    [C]    [D]    [G]    [D7]

[G]Sedneme si [D]spolu k [G]prostřenému [C/E]stolu,
[G/D]hodiny dnes [D7]nepla[G]tí,
přivřenými [C/E]víčky, [G/H]něžný plamen [C]svíčky
[G/D]naruby nás [D7]obrá-[G]tí.
[G]Až zvonek [D]zazvoní, [G]čas práskne [D]do koní
[G]  a tryskem [C]poběží d[G]ál,  [D7]
[G] tak říkám [D]nesměle[G] "Šťastné a [D]veselé",
[G]  co bych vám [C]víc [D]ještě [G]přál.  [D7]

[G]Vá- [D]no- [G]ce, [G]Vá- [D]no- [G]ce,
[G]jehličím [H7]zavoní, z [C]loňska je [A7/C#]předloni, [D]Váno[G]ce,
[G]jehličím [H7]zavoní, z [C]loňska je [A7/C#]předloni, [D]Váno[G]ce, [D]Váno[G]ce.
[D]Váno[G]ce.