Pravda a lež

Jaromír Nohavica
[Ami]
[Ami]Šla Pravda světem a na chudý duchem se [Dmi]smála,
[E7]pro blahoslavený navlíkla honosný [Ami]šat.
[A7]V zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu [Dmi]stála,
[E7]ta Pravdu pozvala k sobě přenoco[Ami]vat.

[G]A Pravda znavená usnula jen co si [C]sedla,
[A7]ze sna se culila naivka důvěři[Dmi]vá.
Jen oči zavřela, už se Lež z postele[Ami] zvedla
a [E7]začla si pokradmu zkoušet ten její [Ami]háv.

[Ami] S Pravdou mně můžete leda tak políbit [Dmi]záda,
[E7]ženská je ženská, tak jakýpak cavyky s [Ami]ní.
[A7]Kdopak tu rozpozná, která je Lež, která [Dmi]Pravda
[E7]až budou obě dvě donaha vysvleče[Ami]ný?

[G]Na její blůzu si její brož fešácky [C]připla,
[A7]pod paží stříkla si jejím dezodo[Dmi]ren.
Peníze, hodinky, doklady, všechno jí [Ami]štípla,
[E7]odplivla odporně, zaklela, vypadla [Ami]ven.

[Ami]K ránu až zjistila Pravda, co všechno jí [Dmi]schází,
[E7]před zrcadlem se pak notně podivi[Ami]la.
[A7]Někdo už odněkud donesl hrst černých [Dmi]sazí,
[E7] aby se ta čistá Pravda tak neliši[Ami]la.

[G]Pravda se smála, že na ni kameny ház[C]ejí,
vždyť [A7]lež je to všechno a Lež taky mý šaty [Dmi]má.
Blahoslavení s ní protokol sepsali [Ami]rázem,
[E7]byla to rozmluva dost málo přívěti[Ami]vá.

Ona [Ami]vyfásla pokutu a ještě mohla bejt [Dmi]ráda,
[E7]ostatně cizí šmouhy přišili [Ami]jí.
[A7]Nějaká mrcha tu tvrdí, že je prej [Dmi]Pravda
a [E7]zatím se potlouká nahá a po škarpách [Ami]spí.

[G]Ubohá Pravda se brání a přiznat se [C]nechce,
to [A7]máš holka marný, jak chceš se dušuj a [Dmi]křič.
Lež zatím potvora ukradla vzrostlýho [Ami]hřebce
a [E7]dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly [Ami]pryč.

[Ami]Leckterej hlupák se dodneška za Pravdu [Dmi]hádá,
[E7]pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobe[Ami]reš.
[A7]Jistěže na světě nakonec zvítězí [Dmi]Pravda,
[E7] ale až dokáže to, co dokáže [Ami]Lež.

[G]Často je k mání vodky jen půl litru [C]na tři
[A7]a ani nevíš, s kým dneska přenocu[Dmi]ješ.
Někdo tě vysvlíkne, řeknou ti, že ti to [Ami]patří
a [E7]dřív než se naděješ, nosí tvé kalhoty Lež.[Ami]