Písnička

Pavel Callta, Pokáč
[F#mi]        [E]   [C#mi7]      [F#mi]     [E]   [C#mi7]
[F#mi] Návrat do rodné země,
starší žena vedle mě.
[E] Já sedím, dáma stojí,
[C#mi7] v šalině kouká chladně.

[F#mi] Ptám se jí gentelmansky,
máte se dneska hezky?
[E] Dáma jen sklopí oči
[C#mi7] a na svět dál se mračí.

[F#mi] Nesměle povídám jí,
pojďte si sednout paní.
[E] Koukne se na mě z patra,
[C#mi7] na něco v kapse šmátrá.

[F#mi] Vytáhla na mě placku,
ukažte mi svou lítačku.
[E]Revizorka- pro dobrotu [C#mi7]na žebrotu.

A tak [A]zpívám, zpívám [E]dál,
přijímám [C#mi]všechno, co mi život [D]dal i [E]vzal.
Tyhle [F#mi]tóny zpívám [E]rád,
po pís[C#mi]ničce v klidu [D]sp[E]át.

[F#mi] Na na na na na na na,
na na na na na na na,
[E] na na na na na na na,
[C#mi7] na na na na na na na.

[F#mi] Občas si říkám, jaký,
jaký by bylo asi,
[E] vzbudit se a mít ňáky,
[C#mi7] hej aspoň ňáký vlasy.

[F#mi] Kštici mít jako Pavel,
světem bych jezdil travel.
[E] To byl fakt úchvatnej rým,
[C#mi7] ó díky, bráško, já vím.

[F#mi] Na pláži na Ibize,
by ke mě tulily se
[E] všechny ty místní slečny,
[C#mi7] jak byl by svět báječný.

[F#mi] Byl bych ten playboy, který
má nejsvůdnější kučery.
[E] Takhle mám jen lysinu, [C#mi7] milý synu...

A tak [A]zpívám, zpívám [E]dál,
přijímám [C#mi]všechno, co mi život [D]dal i [E]vzal.
Tyhle [F#mi]tóny zpívám [E]rád,
po pís[C#mi]ničce v klidu [D]sp[E]át.

[F#mi] Na na na na na na na,
na na na na na na na,
[E] na na na na na na na,
[C#mi7] na na na na na na na.

[F#mi] Zpátky do přítomnosti,
obrazu složitosti.
[E] Každýho potká něco,
[C#mi7]co nás táhne k zoufalosti.

[F#mi] Potkal jsem krásnou holku,
podobnou na Karkulku,
[E] oči jak Pocahontas,
[C#mi]říkal jsem si, kámo, zlom vaz!

[F#mi] Táhla nás přitažlivost,
jak by puzzle, bezprostřednost.
[E]Spontánnost a bezstarostnost,
[C#mi]jako ze snu něžná bytost.

[F#mi] V noci mě zatáhla na opuštěný místní hřiště,
[E] a jak to dopadlo,
si [C#mi7]povíme zas příště.

A tak [A]zpívám, zpívám [E]dál,
přijímám [C#mi]všechno, co mi život [D]dal i [E]vzal.
Tyhle [F#mi]tóny zpívám [E]rád,
po pís[C#mi]ničce v klidu [D]sp[E]át.

[F#mi]Bylo nám ještě málo,
když se to tenkrát stalo.
[E] Holka, s níž v postřed dvora
[C#mi]hrával jsem si na doktora.

[F#mi] Jmenovala se Julča,
chtěl jsem s ní trávit svůj čas.
[E] Netušil jednoho dne,
[C#mi] že se na mě vybodne.

[F#mi] Přišel jsem na náš dvorek,
místo mě stál Liborek.
[E] Liborek z naší třídy,
[C#mi] prstíky měl od křídy.

[F#mi] Kalhoty dole oba,
jímala se mě zloba.
[E]Liborek teď bručí v cele,
[D]tenkrát dělal [E]učitele.

A tak [A]zpívám, zpívám [E]dál,
přijímám [C#mi]všechno, co mi život [D]dal i [E]vzal.
Tyhle [F#mi]tóny zpívám [E]rád,
po pís[C#mi]ničce v klidu [D]sp[E]át.

A tak [A]zpívám, zpívám [E]dál,
přijímám [C#mi]všechno, co mi život [D]dal i [E]vzal.
Tyhle [F#mi]tóny zpívám [E]rád,
po pís[C#mi]ničce v klidu [D]sp[E]át.
[F#mi]