Perníková chaloupka

František Ringo Čech
[E]    [H7]     [E]

Kdo chce slyšet pohádku?
Perníkovou [H7]chaloupku. 
Ten ať uši nastraží
a poslouchá s [E]kuráží.
[C7]
Bídnej táta a bídná máma
nemaj prej co jíst, tak děti do lesa [G7]vedou.
Zůstaňte tu, no to se ví,
táta příjde hned, jak naštípá [C7]dříví.
Bídnej táta a bídná máma,
dávno už je noc, děti je volají s pl[G7]áčem.
Mařenka s Jeníčkem
kráčejí tmavým lesem křížem krá[C]žem.

[A]    [Hmi]      [A/C#]       [A]    [Hmi]
[E] Ha ha, už jsou [H]tam!
[E]Věřte, když poví[F#]dám, je to [H]fakt dům z [F#]perníku v [H]houští.
[E] Ha ha, už jsou [H]tam!
[E]Věřte, když poví[F#]dám cizí perník [Hmi]baští.[A/C#]       [A]    [Hmi]

[Dmi]      [F]
[F]Děti pojďte [Bb]sem, pojďte sem, račte [F]dál!
Děti pojďte [Bb]sem, pojďte sem, dovnitř [F]k nám!

Dáme vám tu hodně jíst a pít,
nadbytečnou váhu máte mít.
Baba pak v peci roztápí,
Jeníček podraz pochopí.

Děti pojďte [Bb]sem, pojďte sem, račte [F]dál! 
Děti pojďte [Bb]sem, pojďte sem, dovnitř [F]k nám!
Tak to, tak to, tak [E]to!

Nikomu by se [A]nechtělo, být pečínkou,
viď, Mařen[E7]ko, tak dále od nás [A]s lopatou.
Chceme lekci s malou ukázkou, jak to má být,
viď, Mařen[E7]ko, jsme děti malý, ty to [A]popletou.[F7]

[Bb]     [F7]     [C#]     [G#7]      [C#7]
[F#]Já kluk mazanej [H]jsem,
povídá [F#]Jeníček.
Já kluk mazanej [H]jsem,
stařenko sedni si [F#]sem,
my si [C#]tě ugrilu[F#]jem! [C#7]

[F#]Bába je husa, už na lopatě sedí,
[C#7]raz dva tři hop a už v [F#]peci vězí.
Chlubí se Jeníček báječnou fintou,
[C#7]chytrák nad hloupým tak [F#]vždy zvítězí.
Z [H]báby zbyl jenom [F#]dým,
[H]Jenda se pyšní nad [C#]tím.

[F#]     [C#7]      [C]    [G7]
[C]Svou cestou děti domů už jdou, hé-ja hé-ja [F]hou.
[G7]Kde končí les, je rodná chalupa kdes, a proto hé-ja hé-ja [C]hou.
Lítostí pláčou táta s mámou, hé-ja hé-ja [F]hou.
[G7]Do náručí jim jejich děti letí a happy end je [C]tu! [Bb]     [H]    [C]