Pane prezidente

Jaromír Nohavica
[D]
Pane prezidente, ústavní [Emi7]činiteli,
píšu [A7]Vám dopis, že moje děti na mě [D]zapomněli.
Jde o syna Karla a mladší [Emi7]dceru Evu,
rok už [A7]nenapsali, rok už nepřijeli, [D]na návštěvu.

Vy to [G]pochopíte, Vy přece [Ami]všechno víte,
Vy se [D7]poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě [G]zachráníte.[D]
Pane [G]prezidente, já chci jen [Ami]kousek štěstí,
pro co [D7]jiného jsme přeci zvonili klíčema [G]na náměstí.[A7]

Pane [D]prezidente a ještě [Emi7]stěžuju si,
že mi [A7]podražili pivo, jugurty, párky i [D]trolejbusy.[A7]
I poš[D]tovní známky i bločky [Emi7]na poznámky
i [A7]telecí plecko, Řecko i Německo, no [D]prostě všecko.

Vy to [G]pochopíte, Vy přece [Ami]všechno víte,
Vy se [D7]poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě [G]zachráníte.[D]
Pane [G]prezidente, já chci jen [Ami]kousek štěstí,
pro co [D7]jiného jsme přeci zvonili klíčema [G]na náměstí.[A7]

Pane [D]prezidente, mé České [Emi7]republiky,
oni mě [A7]propustili na hodinu z [D]mý fabriky.[A7] 
Celých [D]30 roků všecko [Emi7]bylo v cajku,
teď přišli [A7]nový mladí a ti tu řádí jak [D]na klondajku.

Vy to [G]pochopíte, Vy se mnou [Ami]soucítíte,
Vy se [D7]poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě [G]zachráníte.[D]
Pane [G]prezidente, já chci jen [Ami]kousek štěstí,
pro co [D7]jiného jsme přeci zvonili klíčema [G]na náměstí.[A7]

Pane [D]prezidente, moje Anežka [Emi7]kdyby žila,
ta by mě [A7]za ten dopis, co tu teď píšu, patrně [D]přizabila.[A7] 
Řekla by: [D]"Jaromíre, chováš se jak [Emi7]malé děcko, 
víš co on má [A7]starostí s celů tu Evropů, s vesmírem a [D]vůbec všecko."

Ale Vy mě [G]pochopíte, Vy přece [Ami]všechno víte,
Vy se [D7]poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě [G]zachráníte.[D]
Pane [G]prezidente, já chci jen [Ami]kousek štěstí,
pro co [D7]jiného jsme přeci zvonili klíčema [G]na náměstí.[A7]

Pane [D]prezidente.