Otvírákem

Xavier Baumaxa
[F#]     [F#4]      [A]    [A4]     [D]    [Hmi9]
[F#]     [A]    [D]    [Hmi9]
[F#]Ráno otvírákem oči otví[A]rám, ještě chvíli mi [D]trvá 
zjistit, co je bdění a co [Hmi9]vlastně ještě snění.
Není [F#]pěny na holení,
někdo se před [A]prvním oholením žení,
pak mu [D]doma u holení běhá nové [Hmi9]pokolení,
o tom to není.
Pravi[F#]delně neoholen, pravidelné [A]problémy s alkoholem,
bohužel je [D]povolen, i já jsem mu povo[Hmi9]len,
mám ho dovolen uží[F#]vat ve střídmých dávkách,
být na [A]sociálních dávkách,
utá[D]pět se v nadávkách.

A jednou za čas si [Hmi9]říct, 
že je to vlastně [F#]fajn
být sám[A], si pít[D], co doma mám,[Hmi9]
muziku tam [F#]dám, chci s ní[A] si snít [D]
o tom, co ne[Hmi9]mám,
je to vlastně [F#4]fajn… [A]    [D]    [Hmi9]

[F#4]Být zrnkem [F#]odněkud přivá[A]tý,
chvíli zůstat na místě a kolem [D]devátý
být odvátý někam do [Hmi9]éteru,
hele ho, poseru, jak to [F#4]tady nesti[F#]hl,
1-2-3-[A]4-5 zbývá nám 3 až [D]30 let,
víš, to je, kámo, [Hmi9]kurva hned,
a ty chceš měnit svět, co se tak [F#4]ježíš?[F#]
Furt někam [A]běžíš,
hoď se do klidu, smotneme [D]brko v poklidu,
nestranný všeho [Hmi9]neklidu tu sázím slova do li[F#4]du
a ne[F#]vím, jestli doby[A]du svůj cíl teď, nebo [D]dýl.

Ale jedna věc je jis[Hmi9]tá, 
že je to vlastně [F#]fajn
být sám,[A]  si pít,[D] co doma mám,[Hmi9]
muziku tam [F#]dám, chci s ní[A] si snít [D]
o tom, co ne[Hmi9]mám.
Je to vlastně [F#]fajn
být sám[A], si pít,[D] co doma mám,[Hmi9]
muziku tam [F#]dám, chci s ní[A] si snít [D]
o tom, co ne[Hmi9]mám,
je to vlastně [F#]fajn… [A]    [D]    [Hmi9]

[F#]     [A]    [D]    [Hmi9]       [F#]