Ó mámo

Jakub Smolík
[E]   
Já [E]cítím stále teplou náruč [F#mi]tvou,
co [H]chrání dítě mocí tajem[E]nou.
To každej syn zná, nejsem jedi[F#mi]nej,
když [H]hladilas mě slůvkem usí[E]nej.

[E]Každej kluk má dětský svět svých [F#mi]snů,
když [H]staví si hrad z kostek příštích [E]dnů.
Co na tom, že pak léta zboří [F#mi]chrám,
vždyť [H]správnou cestu najde človek [E]sám.

[E]Óóóó mámo, ó mámo léta [F#mi]jdou,
tvář ti [H]zdobí vrásky jedna za dru[E]hou.
Za tvou lásku, chci ti svoje díky [F#mi]vzdát,
a těm [H]dalším květy tvého dobra [E]dát.

Óóó [A]mámo, mámo chci ti díky [E]vzdát,
[A] chci ti díky [E]vzdát.

[E] Roky přešly cíle své jsem [F#mi]měl,
[H] život mi dal vše, co jsem kdy [E]chtěl.
Úctu druhých věř, to není [F#mi]báj,
ten [H]pocit hřeje víc, jak šeřík v [E]máj.

Óóóó [E]mámo, ó mámo léta [F#mi]jdou,
tvář ti [H]zdobí vrásky jedna za dru[E]hou.
Za tvou lásku, chci ti svoje díky [F#mi]vzdát,
a těm [H]dalším květy tvého dobra [E]dát.

Ó [E]mámo, ó mámo léta [F#mi]jdou,
čas ti [H]protkal vlasy nití stříbr[E]nou.
Za tvou lásku, chci ti svoje díky [F#mi]vzdát,
a těm [H]dalším květy tvého dobra [E]dát.
[E]   [F#mi]       [H]    [E]    [F#mi]       [H]    [E]