Naštěstí

Pavel Callta
[A]
Proč mám klít
a proč být sklíčen?
[E]Jen když jsem si zabouch klíče
[F#mi]hnedka po ránu.[D]

[A]Místo toho lehkým klusem 
[E]vybíhám za autobusem,
[F#mi]jen tak v županu[D]
a v [E]trenkách.

[D]Vždyť je to tak [E]fajn, když k ránu 
se [A]smát chce [E]každá [F#mi]tvář.
A [D]byť se smějou [E]mě,
tak to zvládnu. 

[A] Neštěs[E]tí naštěs[F#mi]tí 
nosí [D]střepy,
[A] ze stře[E]pů štěstí [F#mi]svý 
zase [D]slepím.
[A] V neště[E]stí naštěs[F#mi]tí 
jak z[D]námo,
[A] štěstí [E]svý najít [F#mi]smíš nejs[D]píš.

[A]Dneska jsem tak trochu z formy,
[E]v autobuse revizor mi 
[F#mi]vzal víc než pár kil,[D]
to je v prdeli..

[A]Když na zkoušku mířím stopem,
[E]seznámím se s holkou s copem,
[F#mi]rázem cesta je cíl,[D]
už mám její [E]číslo.

[D]Jó, je to tak fajn,[E] když k ránu 
se [A]děje co [E]má se [F#mi]stát. 
A [D]když to nevyj[E]de,
tak to zvládnu. 

[A] Neštěs[E]tí naštěs[F#mi]tí 
nosí [D]střepy,
[A] ze stře[E]pů štěstí [F#mi]svý 
zase [D]slepím.
[A] V neště[E]stí naštěs[F#mi]tí 
jak z[D]námo,
[A] štěstí [E]svý najít [F#mi]smíš nejs[D]píš.

Ááá....
[A]    [E]    [F#mi]      [D]
[A]    [E]    [F#mi]      [D]    [E]
[A]Číslo se mi z ruky smylo,
[E]holka s copem mojí milou 
[F#mi]zřejmě nemá být.[D]

Či [A]snad jí potkám jindy z rána,
[E]vím, že osud má svůj plán a 
[F#mi]že mě překvapí.[D]
Snad [E]jo!

[D]Jo je fajn když víš[E], že přijde
to [A]všechno, co [E]má se [F#mi]stát.
A [D]když jen počkám si,[E]
tak to vyjde.

[A] Neštěs[E]tí naštěs[F#mi]tí 
nosí [D]střepy,
[A] ze stře[E]pů štěstí [F#mi]svý 
zase [D]slepím.
[A] V neště[E]stí naštěs[F#mi]tí 
jak z[D]námo,
[A] štěstí [E]svý najít [F#mi]smíš nejs[D]píš.

Ááá...

[A] Neštěs[E]tí naštěs[F#mi]tí 
nosí [D]střepy,
[A] ze stře[E]pů štěstí [F#mi]svý 
zase [D]slepím.
[A] V neště[E]stí naštěs[F#mi]tí 
jak z[D]námo,
[A] štěstí [E]svý najít [F#mi]smíš nejs[D]píš.
[A]Naštěstí...