Louky, pole, lán

Sabina Křováková
[Ami] Tak potichu o Vá[G]nocích
[Ami]  posedlá jsem [G]sněhem
[Ami] a než přijde [G]jaro,
[Ami] na sebe zapo[G]menem.

[Ami] Zapomínáš na ty [C]doby,
srdce bylo granát,
[Ami] všechny mý citový [C]dluhy
má ráda a já m[Ami]ám rád.

[Ami]Zapomínáš na ty [C]časy,
kdy pro plný [Ami]věty
zadíval ses do [C]krásy,
co drží kulomety.

Louky, pole, [G]lán,
tak ti přísa[D]hám,
žádnou tvou mi[Ami]nu
na tom poli nem[C]inu.

Louky, pole, [G]lán,
tak ti přísa[D]hám,
až vypálíš os[Ami]tře,
já budu na do[C]střel.

[Ami] Luna v noci, druhá [G]várka,
[Ami] o první se n[G]eví,
[Ami] prach a špína [G]vezmou
[Ami] za svý první kuro[G]pění.

[Ami] Odletěj všechny [C]možnosti,
když budu váhat,
[Ami] do masa a [C]do kostí,
duše plná záhad.

[Ami] Zajdou i moje p[C]ředstavy,
když slunce zajde,
[Ami] ve světle se mi [C]představí
a ve tmě najde.

Louky, pole, [G]lán,
tak ti přísa[D]hám,
žádnou tvou mi[Ami]nu
na tom poli nem[C]inu.

Louky, pole, [G]lán,
tak ti přísa[D]hám,
až vypálíš os[Ami]tře,
já budu na do[C]střel.

[Fmaj7]Chybějí řádky ve tvým dlouhým dop[Ami]ise,
tak sakra čemu se d[G]ivím?
[F]A když se vrátím, navždy popřu [Ami]se, 
romantiku nepotv[G]rdím.
[F]Záleží, o co [Ami]stojíš, o co si v dopise [G]píšeš,
[F]záleží, jestli se [D]hodíš a já vzdám se tiše.

Louky, pole, [G]lán,
tak ti přísa[D]hám,
žádnou tvou mi[Ami]nu
na tom poli nem[C]inu.

Louky, pole, [G]lán,
tak ti přísa[D]hám,
až vypálíš os[Ami]tře,
já budu na do[C]střel.
[G]