[E7] 
Přece není možný, že mi není nic, když mi pořád něco je,
ztrácím věci, ztrácím ženu, ztrácím číslo pokoje,
ztrácím [A7]moje bílý myši v tvojí laboratoři,
přece [E7]není možný, že mi není nic, jak mi říkaj' doktoři,
[H7]objednej mi ragú s kouskem tlustý kapie
a [E7]holku, která jméno má Krvavá Marie.

Řek' mi jednou přítel, že mám příliš mnoho jmen,
že mi stačí jenom jména, že mi stačí rodokmen,
že mi [A7]stačí jenom seznam, že mi stačí kalendář,
[E7] řek' mi jednou přítel, že mám přece jenom jednu tvář,
[H7]vzal jsem jeho přítelkyni do svý Avie
 a [E7]dal tý holce jméno "má Krvavá Marie".

[A7]    [E7]    [H7]    [E7]

Každej by chtěl do ráje, ale nechce pro to nic,
ani udělat, ani milovat, ani ztratit polovic,
[A7]nejvejš strčit pětku, nejvejš ustlat postele,
[E7]  každej by chtěl do ráje, ale umřít, to už ne,
[H7] pošli mi sem ordináře z akademie
a [E7]holku, která jméno má Krvavá Marie.

Devatero desater a tisícero ster,
takhle hustý ticho, takhle modrej podvečer,
už [A7]slyším "ave, zdrávas, Marie, tebe bych bral,"
[E7]  devatero desater a plnej kriminál,
[H7]  najdi mi tu směnku z naší banky Slávie
a [E7]holku, která jméno má Krvavá Marie.

[A7]     [E7]     [H7]     [E7]     [A7]     [E7]     [H7]     [E7]

Tak jsem přišel domů někdy v pravou půlnoc, a tam zrovna snídal čert,
že chce vychovat, že chce vykoupat a že jsem jeho milej Bert,
a [A7]přitom měl mou ženskou, přitom měl mou košili,
když jsem [E7]přišel domů, hrála hudba a ďas řek', že za chvíli
[H7]  dopije a dojí a jde do Tramtárie,
a s ním [E7]holka, která jméno má Krvavá Marie.

Až se vrátím z konce světa, a ví Pánbůh, kde to je,
jako barbar z Martiniqu, jako vítěz bez boje,
až si [A7]doperu svý prádlo, až konečně domelu,
až se [E7]vrátím z konce světa sem, do svýho hotelu,
[H7]  polož mi sem vestu v kapse s bílou lilií
a hol[E7]ku, která bejvala Krvavou Marií.