Krajčo T9

Xavier Baumaxa
[C]   [G]   [Ami]    [F]   
Až [C]dosud se můj [G] osud potáce[Ami]l odsud do ni[Fmaj7]kam,
a [C]pláč je jako [G]voda, jako [Ami]vlny co se dmou ods[Fmaj7]poda.

Tvá [Fmaj7]kůže za to [G6]může že rty jak [Ami]růže mě k tobě dovedou,[Emi]
tvá [Fmaj7]kůže za to [G6]ůže, že rty jak [Ami]růže, tvé rty mě k tobě dovedou[G].
Až odsud, to je [C]osud.
[G]   [Ami]     [F]
Klidně mě [C]odsuď, zahrab mě [G]posuď, ale [Ami]nesuď, nevíš, čím prochá[F]zím.
Až [C]zítra ta naše [G]nitra oddělí [Ami]jitra a ty řekneš: Odchá[F]zím.

Tvá [Fmaj7]krása je moje [G6[pása, když jsi tu [Ami]drásám tupým nožem zápě[Emi]stí.
Tvá [Fmaj7]vůně ve tvém [G6]lůně, pro ty tvé [Ami]tůně já půjdu za štěs[G]tím.
To je [C]osud.
[G]   [Ami]    [F]    [C]   [G]   [Ami]    [F] 
[C]   [G]   [Ami]    [F]   [Fmi6]      [C]