Když prší

Záviš
[D]
Když [D]prší a slunko schovaný je za tvými [G]rameny,
to slunko [Gmi]schovaný je i za tvými [D]vlasy,
a možná [Emi]i za támhle těmi kame[A]ny.

Když [D]prší, rozpuštěné sklo se snáší z tmavý [G]oblohy,
a revmati[Gmi]kům loupe v kostech nebo v [D]kříži,
a všichni v[Emi]ypadají jako máto[A]hy.

Co naprší [G]tobě [A]Tomá[D]ši,
co naprší [G]tobě[A]  Jane,[D]
a copak [G]tobě milý [A]Joná[Hmi]ši?
[C]Štěstí dosud nepo[A]znané.

Když [D]prší, na tom není snad nic tak divného [G]přece,
je to jen [Gmi]kousek deštníkové příto[D]mnosti,
a dva [Emi]lidé zachumlaní v chatě v [A]dece.

Když [D]prší, staví si u cesty kluci z hlíny [G]hráze,
alespoň já [Gmi]jsem to tak kdysi dávno [D]dělal,
teď už [Emi]poslouchám jen slaboduché [A]fráze.

Co naprší [G]lásce [A]pod most[D]em,
co naprší [G]důze [A]  v trá[D]vě,
a copak [G]pětce odeč[A]tené s [Hmi]ten?
[C]To bych teď rád věděl [A]právě.

Když prš[D]í a ty sedíš za oknem v jídelně [G]závodní,
a nad[Gmi]áváš na připálený [D]rizoto,
dokud je [Emi]ještě čas tak rychle vyse[A]dni.

Když [D]prší, podobáš se prasklé struně na mé [G]kytaře,
a já pořád [Gmi]nemám strunu sílu [D]vyměnit,
podobáš [Emi]se i mrtvé písni fará[A]ře.

Co naprší [G]nám dvěma [A]jeden[D]krát,
copak nap[G]rší [A]nám na plášť[D]?
Jednomu [G]nic, druhýmu[A] ako[Hmi]rát.
[C]Každému však určitě [A]zvlášť,
určitě zvl[D]ášť.