Ještěžetě

Pekař
[F] 
[F]Můj život v představách často je smyšle[C]ný
a [Dmi]težko se mi žilo bez lásky, bez že[Bbmaj7]ny.
[F]Teď už jsem prohlédl, se vším jsem smíře[C]ný,
pro mě [Dmi]místo v koupelně  zbylo jen na ze[Bbmaj7]mi.

A [F]všechny mý věci jsou v komínku slože[C]ný
a [Dmi]po nocích kopeš mě jak stádo splaše[Bbmaj7]ný.
A[F] sleduješ kuchařky, sleduješ vaře[C]ní
a [Dmi]nejlepší večeře jsou ty koupe[Bbmaj7]ný.

Ale ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám. [Bb]
Ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám,
ještě že tě [Bb]mám.

[F]Můj život jak ocas hada je stoče[C]ný
a [Dmi]věčně jsem narážel na stejný kame[Bbmaj7]ny.
[F]Maj řeky sílu, maj huboký prame[C]ny
a [Dmi]do hladka obtočí špičatý kame[Bbmaj7]ní.

A [F]ty naše rohy si brousíme navzá[C]jem,
a [Dmi]perem se, hádáme, šetříme na náj[Bbmaj7]em.
[F]Když vlezu do postele v botech, dostanu [C]do huby,
občas i [Dmi]lidi, co se milujou, maj se [Bbmaj7]po zuby.

Ale ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám. [Bb]
Ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám,
ještě že tě [Bb]mám.

[F]Ty jsi mě chtěla, já Tebe chtěl, 
[C]stalo se to, že básník oněmněl.
[Dmi]Na mapě města jsou malý jak blechy,
už [Bb]vím, jak daleko jsou Jižní Čechy.

[F]Směju se tomu, když počítáš tří,
[C]ty tvoje monology nekonečný,
[Dmi]všechny ty fobie, stavy a nálady.
[Bb]
Ale ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám. [Bb]
Ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám,
ještě že tě [Bb]mám.

Ale ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám. [Bb]
Ještě že tě [F]mám, [C]
ještě že tě [Dmi]mám,
ještě že tě [Bb]mám.

Ještěže[F]tě!