Jednoho dne se vrátíš

Věra Špinarová
[Ab]
Den se v růži skryl a z růže vůní [Db]bral.
Tím jsi [Eb7]dlouho žil a kráse přísa[Ab]hal. 
Mám už v tváři smích to léta můžou [Db]být, 
[Eb7]s prázdnem slůvek tvých chci sotva v písních [Ab]znít.

To víš, [Abmaj7]že  zůsta[Fmi]nou,  [Eb7sus4] jak     [Db]loukám tváře [Abmaj7]kvést,
dál v [Fmi]knihách všech zázra[Cmi]ků, mou [Db/Ab]písní zníš [Eb7add9]dál.
To [Ab]víš  [Abmaj7], že půjdem [Fmi]k nám, [Eb7sus4]jak       [Db]cestám zbývá [Abmaj7]jít,
též [Fmi]dveřím, co zíva[Cmi]jí, jak [Db]náruč [Eb7]touže-[Ab]ní,     [Ab7]
já [Db]dlaň tvou [Eb7]stále [Ab]znám. 

To víš, [Abmaj7]sny  zůsta[Fmi]nou   [Eb7sus4]
a [Db]možná může nás [Abmaj7]hřát,
zas [Fmi]dál pár slůvek [Cmi]tvých, 
když [Db]poznáš [Eb7]stůl a [Ab]nůž.     [Ab7]

To s příliš krásnou [Dbmaj7]lží      [Db7]se loučit nále[Gb]ží,     
[C/E]vítej k [F]nám,[Dmi] vítej k [Bbmi]nám,    [Eb7]
ten stůl tu [Ab]máš, [Abmaj7]už náruč [Fmi]zná,   [Eb7sus4]
jak [Db]chutná prázdná [Abmaj7]číš,
přijď [Fmi]zas k nám, ať sám [Cmi]už víš,
jak [Db]ve dvou [Eb7]dá se [Ab]žít,     [Ab7]
až [Db]přijdeš [Eb7]zpátky [Ab]k nám.
[Db]     [Ab]