Hvězda

[Emi]   Na břehu potoka 
vrbové proutí
nad osudem mým 
smutně se kroutí,
ta hvězda, co letí v dálce do polí,
je poslední a já objímám černé nebe.

To [Emi]černé nebe zas kolem se točí a promlouvá,
prý splní se co má i když člověk ani nedoufá.
Dokud po nebi srpnové komety kolují,