Horácovo pohřební blues

Miloš Kopecký
[E]  [A]  [E]  [H]  [E]
Včera řek mně o ní doktor,
je to s ní moc nahnutý.[E7]
[A]Dneska najdu její tělo
prostě[E]radlem přikrytý!
[H7]Zejtra bude na krchově 
devět děvčat,
devět děvčat jako květ,
ale [E7]z krchova jen vosum
se jich potom vrátí zpět.

Mně [H7]před vočima rázem
zčernal celej svět
teď už [E]je mi všechno šmafů
teď už můžu zcepenět.
[A]   [Asus4]      [A]
Až jednou sklapnu paraple,
to bude legrace,
to [D]bude teda funus
no [A]zkrátka senzace.
Teda [E7]do rakve chci žaket
a [F]zlatý prste[E]ny.
Aby [A7]vyštafírovaly
moje tělo studený.
Ten [F#]luxus, ten je nutnej
aby Pámbů pochopil
jak [D]velkej jsem byl sekáč
jak [A]nóbl jsem si [H]žil.

Ten [E]funus jenom tenkrát
se dovopravdy vyda[E7]ří
jestli [A]rakev ponesou mi
čtyry [E]těžký valcha[E7]ři.
A [H]že jsem celej život tropil
samou nezdobu
tak [E]holky z Tingltanglu
mě šoupnou do hrobu.
A [H7]potom černá kapela
to všecko dorazí
až [E]na krchově spustí
prvotřídní vodvaři.

Tak[Emi] už jsem teda [E]skončil
ten [Emi]srdceryvnej [E]blues
kterej [Emi]je tak hrozně smutnej
jako funebráckej [E7]vůz.