Dvě báby

Spirituál Kvintet
Jak léta jdou, svět pro mě ztrácí glanc,
všichni se rvou a duši dávaj všanc
a za pár šestáků vás prodaj věřte mi,
už víc nechci mít domov svůj na zemi.

[D]Čas žádá svý a [G]mně se krátí [D]dech,
když před kaplí tu [A7]zpívám na schodech,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj [A7]na ze[D]mi.

Po [D]jmění netoužím, jsme [G]tu jen na krá[D]tko,
sláva je jak dým, jak [A7]prázdný pozlátko,
já [D]koukám do oblak, až [G]anděl kejvne [D]mi,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj [A7]na ze[D]mi.

[D]Čas žádá svý a [G]mně se krátí [D]dech,
když před kaplí tu [A7]zpívám na schodech,
svou [D]píseň o nebi, kde [G]bude blaze [D]mi,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj [A7]na ze[D]mi.
[D]   [G]   [D]   [A7]      [D]   [G]   [D]   [G]   [D]   [A7]     [D]
[D]Říkám good bye, světs[G]kýmu vese[D]lí,
těm co si užívaj, nec[A7]hci lízt do zelí,
jsem [D]hříšná nádoba, však [G]spása kyne [D]mi,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj [A7]na ze[D]mi.

[D]Čas žádá svý a [G]mně se krátí [D]dech,
když před kaplí tu [A7]zpívám na schodech,
svou [D]píseň o nebi, kde [G]bude blaze [D]mi,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj [A7]na ze[D]mi.

V [D]určenej čas, kytara [G]dohraje,[D]
zmlkne můj hlas na [E7]cestě do rá[A7]je,
po tomhle [D]špacíru[A7]     [G] noc co noc zdá se[D] mi,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj [A7]na ze[D]mi.

[D]Čas žádá svý a [G]mně se krátí [D]dech,
když před kaplí tu [A7]zpívám na schodech,
svou [D]píseň o nebi, kde [G]bude blaze [D]mi,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj [A7]na ze[D]mi,
už víc nechci mít [G]domov [D/A]svůj na ze[D]mi.
[A7]     [D]