Do města přišla zima

Lipo, Kateřina Marie Tichá
[F#]     [C#5]    [H5]    [D#mi]
Do města [F#]přišla zima, víš jak si mě líbal.
A [C#5]přál si, ať tohle nikdy neskončí.[H5]   [D#mi] 

Je tu [F#]další zima, další zima bez tebe,
neměj [D#mi]prosím strach, kolem mě jsou přátelé.
Neměj [H]prosím strach i když jdu světem sám.
Už nikdo [G#mi]nesmaže tvůj úsměv, kterej v hlavě mám.

Když je [F#]všude kolem tebe klid a zem pokrytá ledem,
o to [D#mi]víc cítím uvnitř, jak mě láska hřeje.
Jako [H]labuť na řece, uvíznul jsem v čase,
čekám, [G#mi]že se vrátíš, promluvíš na mě svým hlasem.

Příběhy [F#]začínají a často nečekaně,
vidím [D#mi]jasně, na zastávce zahříváš si dlaně.
Osud [H]nás dal dohromady v autobuse vedle sebe,
slunce v [G#mi]očích, venku sníh - oba dva se smějem.

Chtěl jsme tě [F#]vidět znova, chtělas mě vidět znova,
nemu[D#mi]seli jsme nic říkat, stačilo se potkat.
Začal [H]příběh, co trval pár let, takovejch je víc,
ale [G#mi]tenhle byl jen náš, tak mě nechte prosím snít.

Do města [F#]přišla zima, víš jak si mě líbal
a [D#mi]přál si, ať tohle nikdy neskončí.
Do města [H]přišla zima, místo tebe je už jiná,
přesto [G#mi]ke štěstí to ale asi nestačí.

Do města [F#]přišla zima, víš jak si mě líbal
a [D#mi]přál si, ať tohle nikdy neskončí.
Do města [H]přišla zima, místo tebe je už jiná,
přesto [G#mi]ke štěstí to ale asi nestačí.

Všechny [F#]tvoje stopy odvál čas, jsou už pryč,
přesto [D#mi]vlastním k minulosti klíč, nemůžeš ji vzít.
Víš, [H]dnes si říkám, není to bolest ani drama,
jen s [G#mi]prvním sněhem ve mne cukne vzpomínkama.

Na to, jak v [F#]bytě vládl chlad a nešlo topení,
z peřin ti [D#mi]koukaly jen oči, trávíme den v posteli.
Láska [H]není pouze okouzlení - moc dobře vím,
proč [G#mi]se mi zdává, jak se vedle tebe probudím.

Vedle mě [D#mi]nikdo neleží, objímá mě ticho,
hlučně[H]jší než vodopád a nelze se mu vyhnout.
Dodnes si [G#mi]pamatuju, tu lítost ve tvých očích,
pochopil jsem, že něco velkýho právě končí.

Viděl j[D#mi]sem, jak jsi mizela, jaks to brala s úsměvem,
chtěl jsem[H] tě unýst pryč, třeba před tím utečem.
Řeklas věřím, že si splníš sny a budeš v pravdě žít,
snažím se [G#mi]každej den, smutek nepřekoná smích.

Do města [F#]přišla zima, víš jak si mě líbal
a [D#mi]přál si, ať tohle nikdy neskončí.
Do města [H]přišla zima, místo tebe je už jiná,
přesto [G#mi]ke štěstí to ale asi nestačí.

Do města [F#]přišla zima, víš jak si mě líbal
a [D#mi]přál si, ať tohle nikdy neskončí.
Do města [H]přišla zima, místo tebe je už jiná,
přesto [G#mi]ke štěstí to ale asi nestačí.
[F#]     [D#mi]      [H]   [G#mi]       [F#]     [D#mi]      [H]   [G#mi]
Do města [F#]přišla zima, víš jak si mě líbal
a [D#mi]přál si, ať tohle nikdy neskončí.
Do města [H]přišla zima, místo tebe je už jiná,
přesto [G#mi]ke štěstí to ale asi nestačí.

Do města [F#]přišla zima, víš jak si mě líbal
a [D#mi]přál si, ať tohle nikdy neskončí.
Do města [H]přišla zima, místo tebe je už jiná,
přesto [G#mi]ke štěstí to ale asi nestačí.
[F#]     [D#mi]      [H]   [G#mi]