[A]    [E]    [F#mi]        [E]   
Zas a [A]znovu,
jak baletky na ostří [E]nože,
tančíme v dlani
[F#mi]složen z bolesti a [E]krás.

Máme bod [A]zlomu,
co se strachem tiše [E]chvěje
a křičí přes zá[F#mi]věje,
když po zádech jde [E]mráz.

A pak se [A]svlečem ze zažloutlých nega[E]tivů,
jazykem z patra [F#mi]snímám ti chmýří
a [D]břehy [E]bez přílivu
pak [A]v kleče stoupám pod hla[E]dinu.
To ticho vykřič[F#mi]níků mě tlačí
[D]  na hrud[E]níku,
když se [A]svlečem.
[E]     [D]     [E]
Pak zas a [A]znovu,
roztříbený v tisíc [E]kousků,
zacuchaný do ub[F#mi]rousků
s potem našich [D]těl.
[E]
Ten svůj bod [A]zlomu
v lesku odrazových [E]sklíček
vypadlých zpod [F#mi]víček
prosím, že bych třeba [D]chtěl.

A pak se [A]svlečem ze zažloutlých nega[E]tivů, já
jazykem s patra [F#mi]snímám ti chmýří
a [D]břehy [E]bez přílivu,
pak [A]v kleče stoupám pod hla[E]dinu.
To ticho vykřič[F#mi]níků mě tlačí
[D]   na hrud[E]níku,
když se  [A]svlečem ze zažloutlých nega[E]tivů, já
jazykem s patra [F#mi]snímám ti chmýří
a [D]břehy [E]bez přílivu
pak [A]v kleče stoupám pod hla[E]dinu.
A to ticho vykřič[F#mi]níků mě tlačí
[D]   na hrud[E]níku,
když se [A]svlečem. [E]    [F#mi]      [E]
Když se [A]svlečem.