C'est la vie

Karel Gott
Až jednou [Hmi]na rohu [F#]oslovím [Hmi]děvče 
a [D]začnu [A]o lásce [D]pět. 
A [C#7]ona [F#7]řekne mi: [Emi]Pěv-[Hmi]če, 
[F#mi]kéž by v[Gdim]ám bylo [F#7]míň let. 

Řeknu: [Hmi]c`est la vie, c`est la vie, 
tímto končí [D]bál, a to mě 
[A]nebaví, nebaví, hrajte ještě [F#7]dál, 
naposle[Hmi]dy, [D] la-la-[E]lá, [F#7] la-la-[Hmi]la, 
[D] la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]la. 

Až jednou budu [F#]u konce mé [Hmi]písně 
[D] až ticho [A]ovládne [D]sál, 
[C#7]  ze tváří [F#7]vyčtu vám [Emi]výs-[Hmi]měch, 
[F#mi] až budu [GdimG]stát opo[F#7]dál. 

Řeknu: [Hmi]c`est la vie, c`est la vie, 
tímto končí [D]bál, a to mě 
[A]nebaví, nebaví, hrajte ještě [F#7]dál, 
naposle[Hmi]dy, [D] la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]la, 
[D] la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]la.

Až jednou za noci [F#mi] nebo i [Hmi]za dne
[D] srdce mé [A]spomalí [D]klus, 
[C#7]až náhle [F#7]opona [Emi]spadne, [Hmi]
[F#mi]až hudba [Gdim]dohraje [F#7]blues. 

Řeknu: [Hmi]c`est la vie, c`est la vie, 
tímto končí [D]bál, a to mě 
[A]nebaví, nebaví, hrajte ještě [F#7]dál, 
naposle[Hmi]dy, [D]la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]la, 
[D]la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]la.

C`est la vie, c`est la vie, 
la-la-la-la-[D]lá, a to mě 
[A]nebaví, nebaví, hrajte ještě [F#7]dál, 
naposle[Hmi]dy, [D]la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]lá, 
[D]la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]lá, 
[D]la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]lá, 
[D]la-la-[E]lá, [F#7]la-la-[Hmi]la.