Černá i bílá

Marta Jandová
[F]     [C]   [G]   [F]    [C]   [G]
Kde je [C]černá, je bílá,
kde je [Gsus4]stín, je i síla. 
Kde je [Ami]Bůh, když se stmívá? 
Kde je [F]naděje, tam je i [G]lék. 

Kde je [Ami]vůle, je láska,[G/H]
z ledu [C]oheň si pra[D]ská.
Kdo to [F]ví, ten se nemusí bát,
protože bolest je jen zname[G]ní,
že máme jít [Fmaj7]dál, [C]
že máme jít [G] dál.

[A]Kam nás to zavede, kdo [Emi]ví?
Cesta [F]kamenitá,
přece [G]neodradí náš cíl.

[A] Stačí jen prásknout do ko[Emi]ní,
nechcem [F]zapomenout,
že jsme [G]vyvolený.

[A] Kam nás to zavede, kd[Emi]o ví,
naše [F]naděje umírá [G]poslední.

[A] Už máme boty děra[Emi]vý,
nechtěj [F]zapomenout na tu [G]cestu. 

Slyším z[C]vuk tvého srdce,
jak bije [C/G]dál v mojí ruce,
s našimi [Ami]sny hrady se staví,
kdyby jen [F]zámky, to nev[G]adí.
Z hromádky [Ami]písku je hora,[G/H]
na horu [C]cesta je strmá,[D]
kdo to [F]ví, ten se nemusí bát,
hvězdy nad hlavou nás pove[G]dou.

[A]Kam nás to zavede, kdo [Emi]ví?
Cesta [F]kamenitá,
přece [G]neodradí náš cíl.

[A] Stačí jen prásknout do ko[Emi]ní,
nechcem [F]zapomenout,
že jsme [G]vyvolený.

[A] Kam nás to zavede, kd[Emi]o ví,
naše [F]naděje umírá [G]poslední.

[A] Už máme boty děra[Emi]vý,
nechcem [F]zapomenout že jsme [G]nikdy nebyli.. 

[F] Ti co se kolem osy [C]točili,
[G] mnoho těch, kteří byli milí,
[F] málo snů a málo n[C]adějí,
[G]  ptáš se, kam až jsme to dospěli.

Ale [F]já vidím změnu, vidím [C]světlo,
[G] tolik srdcí tady kvetlo [F] a kvetou další,
[C] vypěstujem [G]ráj.

[A]Kam nás to zavede, kdo [Emi]ví?
Cesta [F]kamenitá,
přece [G]neodradí náš cíl.

[A] Stačí jen prásknout do ko[Emi]ní,
nechcem [F]zapomenout,
že jsme [G]vyvolený.

[A] Kam nás to zavede, kd[Emi]o ví,
naše [F]naděje umírá [G]poslední.

[A] Už máme boty děra[Emi]vý,
nechtěj [F]zapomenout na tu [G]cestu. 
[A]   [Emi]    [F]   [G]   [A]   [Emi]     [F]   [G]