Běž dál ke svým snům

Vlasta Horváth
[D]
Já [D]byl zouf[G]alej, přežíval [D]každej s[G]vůj den.
Ne, [D]nebyl to [G]sen, co s ránem odchá[D]zí. [G
Já [D] nemohl [G]vstát, cítil se [D]na kole[G]nou, 
když [D]znenadá[G]ní hlas ke mně přichá[D]zí. [G}  

A říká - běž [D]dál ke svým [G]snům,
teď právě [D]nesmíš to [A]vzdát.
Tak vstávej, [Hmi]žít nepřestávej,
dál [G]musíš se s životem [A]prát.
Běž stále [D]dál ke svým [G]snům,
buď silnej [D]jak řeky [A]proud.
A najdi v [Hmi]sobě tu sílu, se [G]znova zas nadec[A]hnout,
když ztrácíš víru [D]svou.

Já [D]byl zoufa[G]lej, naštvanej [D]na celej [G]svět.
Jen [D]smutek a [G]žal mě stále prová[D]zel. [G]
Já [D]zvládal jsem [G]říct jen sotva [D]pár prázdnejch [G]vět,
když [D]znenadá[G]ní hlas ke mně přichá[D]zel.[G]   [A]

A říkal - běž [D]dál ke svým [G]snům,
teď právě [D]nesmíš to [A]vzdát.
Tak vstávej, [Hmi]žít nepřestávej,
dál [G]musíš se s životem [A]prát.
Běž stále [D]dál ke svým [G]snům,
buď silnej [D]jak řeky [A]proud.
A najdi v [Hmi]sobě tu sílu, se [G]znova zas nadec[A]hnout,
když ztrácíš víru [D]svou.

[G] Mně dochá[A]zí, že ztrácím [Hmi]svý [A]druhý [G]já,
však láska [A]Tvá žít ve mně [Hmi]nepře[A]stá[G]vá,
žít nepřestá[D]vá.
[G]   [D]   [G]    [D]   [G]   [A]
Běž [D]dál ke svým [G]snům,
teď právě [D]nesmíš to [A]vzdát.
Tak vstávej, [Hmi]žít nepřestávej,
dál [G]musíš se s životem [A]prát.
Běž stále [D]dál ke svým [G]snům,
buď silnej [D]jak řeky [A]proud.
A najdi v [Hmi]sobě tu sílu, se [G]znova zas nadec[A]hnout,
když ztrácíš víru [D]svou.
[D]