Pane prezidente

[D]
Pane [D]prezidente, ústavní [Emi7]činiteli,
píšu [A7]Vám dopis, že moje děti na mě [D]zapomněli.
Jde o syna Karla a mladší [Emi7]dceru Evu,
rok už [A7]nenapsali, rok už nepřijeli, [D]na návštěvu.

Vy to [G]pochopíte, Vy přece [Ami]všechno víte,
Vy se [D7]poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě [G]zachráníte.[D]
Pane [G]prezidente, já chci jen [Ami]kousek štěstí,
pro co [D7]jiného jsme přeci zvonili klíčema [G]na náměstí.[A7]